Děti sport nebaví? Dejte si pauzu a netrapte se výčitkami

Tlačítko „pauza“ pro organizovaný sport

Znáte ten kolotoč? Víkendová vstávání, nekonečné tréninky a zápasy, které řídí rodinný harmonogram. Autorka článku Brit Tashjian, máma dvou chlapců (7 a 10 let), se rozhodla udělat v jejich sportem posedlém městečku něco nemyslitelného – letošní sezónu prostě vynechat.

Její synové si vyzkoušeli všechny hlavní týmové sporty a bavili se u nich, ale v poslední době byla jejich reakce na další sezónu spíše vlažná („meh“). A jak autorka trefně podotýká, „vlažná reakce“ nestačí na to, aby celá rodina obětovala svůj klid, víkendy a energii.

Rozhodli se vystoupit z role „taxikářů“ a fanoušků na tribunách. Ukázalo se totiž, že sezení na čtyřhodinových baseballových zápasech a čištění skvrn z dresů nejsou povinnou součástí mateřství. Místo toho se zaměřili na jiné životní dovednosti, na které v běhu mezi tréninky nezbýval čas.

Zde je přehled aktivit a dovedností, kterými můžete organizovaný sport nahradit (a často tím dětem dát do života mnohem víc):

1. Deskové a karetní hry: Trénink pro mozek

Pamatujete si z dětství rodinné herní večery? Podle autorky je výchova zdatného hráče deskových her prioritou, která se vyplatí.

• Co to učí: Trpělivost při strategii, logické a kritické myšlení a také „vnitřní monolog“ potřebný k zvládnutí emocí při výhře či prohře.
• Proč to dělat: Odměnou je zábava tváří v tvář a bystrá mysl, která není otupená obrazovkami. Čím dříve děti zapojíte do logických výzev, tím pravděpodobněji je budou vyhledávat i později.

2. Orientace a práce s mapou

V době GPS a „helikoptérového rodičovství“ často zapomínáme na základní orientační smysl. Autorka klade zajímavé otázky: Zastavili jste se někdy v obchodním centru, abyste zjistili, zda vaše malé dítě trefí zpět k autu? Nebo jste požádali teenagera, aby vás navigoval domů?

• Jak na to: Zakomponujte orientaci do běžného dne.
• Tip pro menší děti: Nakreslete si „mapu pokladu“, kterou budete následovat s kompasem, nebo zkuste společně načrtnout mapu vašeho sousedství.
• Cíl: Vědět, kde jsem, a zachovat chladnou hlavu, i když zrovna „nevelím“, je dovednost k nezaplacení.

3. Empatie a emoční inteligence

Když odpadne víkendový shon, vznikne prostor pro delší rozhovory a opravdové napojení. Pomalá rána umožňují probrat uplynulý týden do hloubky.

• Modelování chování: Nejlépe naučíte empatii tím, že dětem ukážete, jak je důležité zajímat se o pocity druhých.
• Správné otázky: Ptejte se otevřeně. Místo „Jaké to bylo?“ zkuste: „Jak ses cítil v pátek po tom testu? Zajímavé. Proč myslíš, že to tak bylo?“
• Výsledek: Děti vstupují do nového týdne emočně ukotvené, protože měly čas zpracovat své zážitky v láskyplném prostředí.

4. „Recess“ neboli volný pohyb

Možná to nezní jako životní dovednost, ale schopnost zabavit se pohybem bez trenéra a píšťalky je klíčová. Pokud jste někdy dostali do ruky švihadlo a míč s pokynem „bav se“, víte, že to vyžaduje kreativitu.

• Vlastní tělocvik: Nechte děti, ať si samy řídí svůj „tělocvik“. Zajeďte do parku, vyházejte z kufru různé sportovní náčiní a stanovte jediné pravidlo: Musíme se hýbat.
• Kreativita: Z překážkové dráhy se může stát fotbal, z házení na koš hra na „Simona“.
• Zapojte se: Dejte si závody v běhu (děti milují, když vidí mámu sprintovat) nebo soutěž v dělání hvězd.
• Hlavní myšlenka: Studie potvrzují, že nejlepší způsob, jak zůstat fit, je dělat aktivity, které nás baví. Pouštění draka může být pro vztah k pohybu stejně cenné jako fotbalový trénink.